O NÁS

2009

V současné době hrajeme s bubeníkem Bóďou, vrátil se basák Pepa Jelínek.

2003

Od počátku roku se zacvičujeme s novým baskytaristou a připravujeme nový materiál na naše vystoupení, které bychom měli zahájit od května.

Aktuální sestava: Jenda Jílek - kytara a zpěv ¿  Michal Vtípil - bicí ¿  Martin Křivka - flétny a zpěv ¿  Jirka Tlustoš (J.T.Morgan) - kytara ¿   Pavel Kovář - klávesy a zpěv ¿  Milan Dospěl - basa

1999-2002

Naše skupina původně hrála po názvem Derision of ?, po vydání 1. dema se přetransformovala ve Výsměch ? - pod tímto názvem jsme již několikrát vystoupili. Z našeho pohledu je naše hudba stylově těžko zařaditelná, snad se ani do žádné hudební škatule zařazovat nechceme. Dle externích názorů se kloní ke gothickému rocku. Prvopočátky tohoto souboru sahají až do roku 1996 od té doby skupinou prošlo několik lidí, momentálně se náš bubeník nachází na vojně proto se ho pokusí na nějaký čas zastoupit nový elektronický člen kapely. A právě jsem se dozvěděl, že už se bubeník vrátil a nejenom to, přivedl si kamaráda J.T.Morgana.

(Michal Vtípil, Martin Křivka, Josef Jelínek, Jan Jílek)

Basa, temné jódlování:

J o s e f

Klávesy, zpěv, píšťalka zobcová:

Snad nejproblémovější postavou našeho seskupení je kluk Křivku. Pod slupkou milého, nadaného chlapce se skrývá pokřivený charakter plný zatrpklosti, zákeřnosti a zloby. Není divu, když vezmeme v úvahu prostředí v němž vyrůstal, prostředí plné ústrků, podlosti a hamižnosti. Ptám se ale, zajímá snad někoho z vás Martinovo dětství. Osobně se domnívám, že ne. Záleží hlavně na tom jaký je právě teď a jak se bude chovat v budoucnosti. Právě proto jsme ho vzali mezi sebe, abychom mu ukázali novou cestu, naučili ho ctít pravé hodnoty, vymítili z jeho nitra faleš a pokrytectví. Vím že to bude těžké, ale my to dokážeme.

Druhým velmi problémovým chlapcem této skupiny je Michal. Velmi éterický a výbušný chlapec, chvíli nepostojí na místě, natož aby si třeba sedl. Právě teď mi ten kluk pořád hmatá po obrazovce a snaží se polapit kurzor. Máme obavy aby i na něho se nepřenesla Martinova zatrpklost a zloba, proto se je snažíme od sebe izolovat, což je velmi obtížné. Stačí chvilka nepozornosti a už se drží pod krkem a jeden druhým cloumají nebo po sobě alespoň plivou. Michalovou velkou nadějí je naše trpělivost, vstřícnost a konstruktivní spolupráce s rodiči.

Nadějné vyhlídky se rýsují pro Pepika který je s Jeníkem u nás nejdéle. Mnohým věcem jsme je již naučili a v základních věcech je plně samostatní. Pepík se právě nachází ve fázi učení rozeznávání otce od matky (připravujeme se ho svěřit do adopce v homosexuální rodině). Je velmi šikovný a s Martinem se již nepostrkuje. Jsou to krásné večery kdy se všichni uklidní vlezou si do svých postýlek a Pepík všem těm neposedným chujonům předčítá ústavem schválené pohádky.

Kapitola sama pro sebe je náš poslední již zmíněný chovanec Jeník, nemohu toho o něm moc říct, jelikož ten kluk Jelínku mu nedá chvíle klidu, věčně ho tahá za vlasy nebo jinak pošťuchuje, proto je neustále někde schovaný. Obtížně se tato situace popisuje, ale přijeďte se do našeho ústavu podívat na vlastní oči.

PhDr. Jiří Shaunedener

Ředitel ústavu pro mentálně postižené v Poličce